Podruhé – 15 týdnů 2 dny po operaci (2. kontrolní rtg)

Rentgeny máme za sebou, vše vypadá výborně – žádný výpotek, bez artrózy, implantáty drží tam, kde mají, kost už je skoro úplně zahojená. Vycházky máme povolené bez omezení (samozřejmě nemůžeme hned vyrazit na dvouhodinovou), s opatrností i na volno, ale zatím se musíme vyvarovat prudších pohybů, skákání apod., to až tak po dalších třech čtyřech měsících, pak můžeme cokoliv co dříve, údajně už je malá pravděpodobnost, že by se něco mohlo stát (myšleno v souvislosti s operovanými koleny), ale i tak to nebudeme přehánět a budu už napořád přihlížet k tomu, že má obě nohy operované.

Také mi pan doktor říkal, že kdyby jsme někdy museli na magnetickou rezonanci, nebo kdyby mu měli něco dělat s nohama, máme upozornit, že má pes titanové implantáty.

Jo, a nakonec jsme museli na rentgeny uspávat, že to tak bude lepší i kvůli napolohování. I když jenom tak zlehka přispávali, tak tentokrát to pesanovi nějak nesedlo, budil se v ordinaci asi půl hodiny, naštěstí bylo fajn, že nás tam v klidu nechali, až se sám postaví a nezačali nás po pár minutách skoro vyhazovat, i když byl pes úplně mimo a nebyl skoro schopen stát na nohách (jak už se mi to jednou na VFU stalo). Normálně byl vždycky po narkóze celý den strašně ospalý a až do večera o něm nebylo vědět, ale tentokrát na něm bylo vidět ještě i další den ráno, že je mimo a až během dopoledne se vzpamatoval úplně. Ani se tomu nedivím, za poslední rok má za sebou dvě operace, pět narkóz, třikrát rentgenování, dohromady bral cca dva měsíce antibiotika, takže jeho organismus dostal pěkně zabrat.

Tady jsou rentgeny levého kolene zepředu a z boku, které jsem dostala vytištěné (bohužel jsem si je trochu rozmázla).