Archív

operace TTA

Po strááášně dlouhé době se opět hlásíme. V první řadě se chci velmi omluvit, že jsem nereagovala na dotazy, už se polepším :). Už jsou to vlastně přesně dva roky od první operace. A památkou na operace už je v podstatě jen v tom, že má pesan obě kolena špičatější. A jak jsme na tom fyzicky? Dobře, v podstatě fungujeme skoro normálně, chodíme na vycházky atd. Akorát skákání a prudkým pohybům se (v rámci možností) vyhýbáme, myslím si, že by mu ani to nedělalo větší problémy, ale nechce se mi nic riskovat i vzhledem k tomu, že vlastně nemá v obou kolenech menisky. Takže jsme se místo výcviku obran a poslušnosti vrhli naplno na stopování a ohromně nás to baví a naplňuje :).

Rentgeny máme za sebou, vše vypadá výborně – žádný výpotek, bez artrózy, implantáty drží tam, kde mají, kost už je skoro úplně zahojená. Vycházky máme povolené bez omezení (samozřejmě nemůžeme hned vyrazit na dvouhodinovou), s opatrností i na volno, ale zatím se musíme vyvarovat prudších pohybů, skákání apod., to až tak po dalších třech čtyřech měsících, pak můžeme cokoliv co dříve, údajně už je malá pravděpodobnost, že by se něco mohlo stát (myšleno v souvislosti s operovanými koleny), ale i tak to nebudeme přehánět a budu už napořád přihlížet k tomu, že má obě nohy operované.

Také mi pan doktor říkal, že kdyby jsme někdy museli na magnetickou rezonanci, nebo kdyby mu měli něco dělat s nohama, máme upozornit, že má pes titanové implantáty.

Jo, a nakonec jsme museli na rentgeny uspávat, že to tak bude lepší i kvůli napolohování. I když jenom tak zlehka přispávali, tak tentokrát to pesanovi nějak nesedlo, budil se v ordinaci asi půl hodiny, naštěstí bylo fajn, že nás tam v klidu nechali, až se sám postaví a nezačali nás po pár minutách skoro vyhazovat, i když byl pes úplně mimo a nebyl skoro schopen stát na nohách (jak už se mi to jednou na VFU stalo). Normálně byl vždycky po narkóze celý den strašně ospalý a až do večera o něm nebylo vědět, ale tentokrát na něm bylo vidět ještě i další den ráno, že je mimo a až během dopoledne se vzpamatoval úplně. Ani se tomu nedivím, za poslední rok má za sebou dvě operace, pět narkóz, třikrát rentgenování, dohromady bral cca dva měsíce antibiotika, takže jeho organismus dostal pěkně zabrat.

Tady jsou rentgeny levého kolene zepředu a z boku, které jsem dostala vytištěné (bohužel jsem si je trochu rozmázla).

blog-foto-2-15-tydnu-2-dny-01 blog-foto-2-15-tydnu-2-dny-02

Dlouho jsme se neozvali, nestalo se nic moc nového, akorát od minulého týdne jsme začali chodit na krátké vycházky na vodítku, protože s nohou nemá problémy, že by ho bolela, nebo jí ulevoval a myslím si, že krátké vycházky mu spíš prospějí, než aby pořád „seděl“ doma a dál ztrácel svalovou hmotu. Stejně nás už tento týden v pátek čekají druhé kontrolní rentgeny, které, doufám, také dobře dopadnou.

Jinak operace opět vyšla na nelínací období, takže se zarůstáním srsti je to stejně jako minule –  noha zarostla jen po koleno a zevnitř a stehno je skoro holé, krom jednoho pidi kousku u ocasu, kde měl po oholení při operaci podrážděnou kůži a udělal se mu tam velký strup. Už máme zkušenost z minula, takže jakmile začne přelínavat, srst během chvilky doroste.

Jsem tak strašně ráda, že už to máme za sebou. Nový rok sice nezačal úplně dobře, protože můj druhý desetiletý rotvajler musel také na operaci s oboustrannou perineální kýlou a zároveň se udělala i kastrace kvůli zvětšené prostatě. A to už je snad se zdravotními problémy konečná.

blog-foto-2-14-tydnu-5-dni-01

V pondělí 23. 12. jsme byli na vytažení stehů, rána je pěkně zahojená a už i pomalu začíná zarůstat. Bohužel máme díky komplikacím prodloužený absolutní klidový režim o další dva měsíce, pak nás čekají opět kontrolní rentgeny. A protože je můj pes vzorný pacient, tak pan doktor říkal, že by rentgeny zkusili udělat bez uspání (jinak by to letos bylo už popáté) a kdyby to nešlo, tak by mu holt museli dát lehkou sedaci. No, a pak nás čekají další čtyři měsíce rekonvalescence, tedy postupné zvyšování zátěže. Když si to spočítám, tak normálně fungovat budeme moct zase až v létě.

Znovuotevřená rána už je pěkně zarostlá, všechno vypadá moc hezky, žádné komplikace. Jenom posledních pár dní mi přijde, že občas trošku zakulhá, ale nevím, jestli to nebude tím, že pesanovi zase otrnulo, takže je těžší ho uhlídat, aby pořád někde nepopocházel. Snad už po Novém roce budeme moct vyrazit i na krátké vycházky mimo dvorek a zahrádku.

blog-foto-2-5-tydnu-1-den-01

Včera pozdě večer jsem sundala z nohy obvazy, samozřejmě jsem očekávala, co na mě vykoukne za milé nebo nemilé (ale pravda, s tím jsem až tak nepočítala) překvapení. Naštěstí to vypadá velmi dobře, z rány nic neteklo a ani neteče, noha vůbec nenatíká, takže snad je to už konečně na dobré cestě a máme všechny ty nepříjemnosti za sebou.

blog-foto-2-4-tydny-3-dny-01

Máme za sebou kontrolní rentgeny a všechno vypadá perfektně, kost pěkně srůstá, implantáty drží pevně na svém místě, všechno je v pořádku. Ranka se nařízla, zevnitř se muselo odstranit něco (bohužel si ty odborné názvy nepamatuji) a zároveň „oškrabat“, aby tkáň byla živá a mohla přirůst k sobě a znovu se to zašilo. Teď má pesan opět tlakový obvaz na celé noze, v sobotu ho mám doma sundat a před Vánocemi jdeme na vytahování stehů, pokud se všechno bude dobře hojit a nezačne znovu z nohy téct. A dostali jsme další tři balení antibiotik Entizol.

Tak dnes je to přesně měsíc po operaci. Uteklo to jako voda, ani mi přes ty všechny problémy nepřišlo, že už je to takovou dobu. Z rány už skoro neteče, alespoň co tak vidím. Také mi připadá, že se ranka zatahuje, ale nevím, jestli to není jen výplod mé fantazie :). Včera jsem sledovala chůzi a přijde mi, že skoro vůbec nekulhá, stejně tak na ní normálně stojí oproti té pravé touhle dobou po operaci. Trochu jí ulevuje, ale to je poznat jen v případě, kdy mu ji zvedám kvůli utření pacek, když nasazuji tričko apod., to se do ní tolik neopírá jako do té „zdravé“ pravé.

Jsem zvědavá, jak dopadneme zítra na kontrolních rentgenech, snad bude všechno v pořádku. Teď už bych chtěla jen samé dobré zprávy, těch špatných už mám plný zuby.

blog-foto-2-4-tyden-01

Pečlivě sleduji, jak moc z rány teče, ale je to těžko poznat, když doposud byla noha zavázaná, ale i tak mi přijde, že méně. Celou dobu musí mít tričko (které mu neustále padá) a podle toho to alespoň trochu poznám. Schválně jsem dala bílé a na tričku tak jdou vidět menší flíčky po sekretu. Když srovnám, kolik jsem toho vždy po dvou dnech při převazu viděla vsáknuto v obvazech, tak mi přijde, že je sekretu o dost méně, navíc je jen zlehka zabarvený, na obvazech býval spíše dohněda s trochou krve. V horní části podél jizvy je hmatatelná taková boule, musím se ve čtvrtek poptat, jestli je to v pořádku.

Srovnávala jsem fotku ze včerejška a z dneška s fotkou před více než dvěma týdny a i rána se od té doby dost zatáhla. Řekla bych, že minimálně o třetinu až polovinu.

blog-foto-2-3-tydny-6-dni-01